1) Jak vypadá v současné době byznys s mincemi v Česku? Dá se říci, že v posledních letech zájem o mince klesá nebo stoupá, a proč tomu tak je?
Numismatice se daří dlouhodobě díky velké stabilní základně sběratelů, která se v posledních letech rozšiřuje, a to nejen v České republice. Kupující jsou především sběratelé a numismatičtí nadšenci. Samozřejmě jsou dnes mince i předmětem investiční poptávky, a tak lze o některých kupcích mluvit jako o investorech. Numismatický trh je dnes samozřejmě globální. Jezdím na aukce po celém světě a nakupuji pro naše zákazníky. Je potěšující, že po letech komunismu, kdy mince byly z naší země jen vyváženy, dochází nyní výrazně více k jejich dovozu než k vývozu. Národní trhy většinou ovlivňují ceny exemplářů spojených s daným státem nebo lokalitou. Náš trh proto spoluvytváří především ceny mincí českých resp. spojených s naším územím. Některé obory, jako například antická numismatika, jsou však doslova celosvětové. V posledních letech je možné sledovat velký vzestup východních trhů včetně našeho českého.
2) Jsou mince dobrá investice? Jaké může být jejich zhodnocení, případně co všechno si o tom člověk musí nastudovat, než je začne nakupovat za obchodními účely?
Sbírání mincí je především konzervativní investice. Zhodnocení je především dlouhodobé, přesto některé oblasti rostou i v krátkém horizontu. Hluboké znalosti nejsou pro nakupování nutné. Je možné vše konzultovat s odborníkem, případně se nechat při nákupu zastupovat. Například oproti investici do obrazů je výhoda, že mince nejsou unikátní, nejsou to originály, jak je tomu u obrazů. Jsou zaměnitelné a třeba falza se dají porovnávat s jinými existujícími mincemi, které jsou zdokumentované v muzeích. Kupující má taky výhodu v tom, že cena je předvídatelná, stejné mince se objeví na trhu třeba čtyřikrát za rok. Oproti tomu je obraz unikátní, můžeme porovnávat dosažené ceny umělce, ale většinou ne konkrétního díla. Sběratelé mincí to v tomto směru mají usnadněné.
3) O jaké typy mincí je největší zájem (třeba z jakého období, z jakého materiálu) a frčí spíš české nebo zahraniční mince?
Obliba je mírně proměnlivá především u moderních mincí. U klasické staré numismatiky je zájem velmi stabilní. U investorů jsou populární především zlaté mince.
4) Jakou nejvzácnější minci jste vy prodali (nebo prodáváte) a jakou měla hodnotu?
Nejdražší mincí prodanou naší firmou je dvacetidukát z roku 1610 saského kurfiřta Kristiána. Mince byla prodána v naší aukci za 7.600.000 Kč.
5) Pokud někde objevím starou minci, podle čeho poznám, že by mohla mít nějakou cenu? (stáří, zachovalost, nějaké unikátní prvky? Jaká kritéria hrají roli při určování její ceny?)
Hlavními kritérii pro cenu jsou vzácnost, popularita a zachovalost. Stáří mince není pro cenu směrodatné. Můžete si klidně koupit mince staré 2000 let za pár korun a naopak mince z 20. století může být mimořádně drahá.
6) Platí vždy, že mince z drahého kovu je vždy cennější než mince z obecného kovu?
Není tomu tak vždy. Vzácný ročník drobné mince ražené pro oběh (např. Československý 5 Haléř 1925 nebo 5 Koruna 1937) jsou někdy mnohonásobně dražší, než běžnější zlaté mince.
7) Je možné i mezi dnes platnými mincemi nalézt sběratelsky hledanou minci?
Teoreticky je možné nalézt u platné 10 koruny 1993 hledanou zkušební variantu nazývanou sběrateli „malé Kč“, prodanou v naší 82. Aukci za 140 000Kč. Vzhledem k počtu kolem 1000 vyražených kusů této vzácné varianty a mnoha milionům vyražených mincí v oběhu, je však tato šance reálně velmi malá.
8) V prosinci 2017 se v jedné z Vašich aukcí prodala za více jak 600 000 Kč ještě nedávno platná bankovka nominálu 200 Korun z roku 1993. Čím byla tato bankovka výjimečná?
Na vysokou prodejní cenu měly vliv zejména dva faktory. Prvním bylo, že se jednalo o sběrateli velmi hledaný chybotisk, kde byl při výrobě papíru pro tisk bankovky chybně zalisován metalický proužek s nápisem „REPUBLIQUE DU ZAIRE“ místo správného s opakujícím se nápisem „200 Kč“. Druhým faktorem byl původ bankovky z první vydané série A01 a zejména její mimořádná bezchybná zachovalost, neboť většina nalezených chybotisků je různě poškozena z oběhu.
9) Za nejvzácnější bankovku Československa je pokládána 5000 Koruna z roku 1919, jejíž sběratelská cena se dnes pohybuje mezi 3 a 5 miliony Kč. Proč je zrovna tato bankovka tak vzácná?
Těchto bankovek (správnější by bylo označení státovek, protože vydavatelem nebyla banka, ale nově vzniklý československý stát) s nominální hodnotou 5000 Korun bylo vydáno celkem 500 599 kusů, z nichž se během stahování z oběhu nevrátilo pouze 98 kusů. „Dnes je znám výskyt 36 z nich, velká část je ve sbírkách zahraničních bank, které státovku dostaly v době platnosti jako bankovní vzory. V soukromých sbírkách je jen zlomek těchto státovek, proto lze říci, že se jedná o naše nejvzácnější platidlo“. V aukcích se dražila dvakrát, v 80. letech se prodala za 50.000 korun, na začátku 90. let již za 500.000 Kč. Dnes lze cenu této bankovky při případném prodeji spíše jen odhadovat.