1/4 zlatník

Historie

Mincovní smlouvou s německými státy z roku 1857 (vídeňská mincovní konvence) přešla monarchie z konvenční měny na rakouskou měnu, v níž se zlatník dělil na 100 krejcarů místo dosavadních 60. Nový systém potřeboval praktické dílčí nominály, a tak vedle zlatníku, dvouzlatníku a drobných krejcarů vznikl i čtvrtzlatník. Ražba začala roku 1857 a skončila roku 1872; poté drobné stříbro nahradily 10 a 20 krejcary o nižší ryzosti a od roku 1892 korunová měna.

Technické parametry a typy

Čtvrtzlatník má hmotnost 5,345 g, ryzost 520/1000 (2,78 g čistého stříbra) a průměr 23 mm. Rozlišují se dva hlavní typy: rakouský s portrétem císaře na líci a dvouhlavou orlicí na rubu a uherský s uherským znakem, ražený pro země Svatoštěpánské koruny. Mince vznikaly v mincovnách Vídeň (A), Kremnica (B), Karlovský Bělehrad (E), Milán (M) a Benátky (V); italské mincovny razily jen do ztráty Lombardie a Benátska. Pro sběratele je zajímavé členění podle ročníku a mincovní značky, u uherského typu i podle varianty opisu.