Brunšvik

Brunšvik (Braunschweig) je historické území v dolním Sasku, které jako vévodství Brunšvicko-Wolfenbüttelské (do 1814) a vévodství Brunšvické (1814–1918) patřilo k nejstarším mincovním pánům Německa. Rod Welfů vládl Brunšviku i Hannoveru (linie Brunšvicko-Lüneburská) a oba státy se v mincovnictví prolínají.

Historie

Vévodové Brunšvicko-Wolfenbüttelští razili od 16. století slavné stříbrné tolary a vícenásobné „löser“ z harckého stříbra; v 19. století bylo vévodství členem Německého spolku a od 1871 Německého císařství. Po smrti vévody Viléma (1884) spravovali zemi regenti, 1913–1918 vládl Arnošt August Hannoverský. Od 1918 Svobodný stát Brunšvik, 1946 začleněn do Dolního Saska.

Měna a mince

Do roku 1857 tolarová měna (tolar = 24 dobrých grošů, od 1834 = 30 stříbrných grošů), poté spolkový tolar (18,52 g, 900/1000) do roku 1871 a říšská marka. V Německém císařství razil Brunšvik stříbrné 3 a 5 marek jen 1915 s portrétem Arnošta Augusta (mincovna Berlín A). Starší ražby pocházejí z mincoven Zellerfeld, Wolfenbüttel a Brunšvik.

Z encyklopedie dál

Další pojmy z kategorie zeme. Pokračujte v procházení nebo se vraťte do celé encyklopedie.

Návrat na předchozí stránku

Informace

Zákaznický účet

Přihlášení e-mailem

Pošleme vám jednorázový kód. Objednávku můžete dokončit i bez účtu.

Můj prostor

ÚČET

JAZYK

MĚNA