Antonín Popp
Antonín Popp (1850–1915) byl český sochař, medailér a pedagog, jeden z nejplodnějších pražských sochařů druhé poloviny 19. století. Proslul především dekorativní architektonickou plastikou historických a alegorických postav na veřejných budovách v Praze.
Život a dílo
Narodil se 30. července 1850 v Praze jako druhý z pěti synů sochaře a modeléra porcelánu Ernsta Poppa, rodáka z Coburgu, a jeho české manželky Aloisie, rozené Bartoníčkové. Jeho práce bývají zaměňovány s otcovými, neboť oba spolupracovali na řadě zakázek a oba signovali monogramem AP. Řemeslu se vyučil v otcově dílně; v roce 1870 začal studovat kreslení na pražské Akademii, studium však nedokončil. Po studijních cestách do Mnichova a Vídně si v roce 1873 otevřel vlastní ateliér. Na České technice vyučoval modelování a v roce 1896 se stal docentem; učil také na Uměleckoprůmyslové škole. Zemřel 10. června 1915 na Vinohradech a je pohřben na Vinohradském hřbitově.
Mince a medaile
Mezi jeho hlavní díla patří výzdoba České spořitelny a původní budovy Burzy (dnes součást Národního muzea), alegorické sochy Věda a Práce v nikách hlavního vchodu budovy ČVUT na Karlově náměstí (1874), sousoší Spořitelnictví, obchod a průmysl nad vchodem bývalé vinohradské spořitelny (1898) a socha na Národním domě na Vinohradech. Podílel se na výzdobě Národního divadla. Pro Národní muzeum vytvořil 32 portrétních medailonů českých panovníků. Na Vyšehradském hřbitově je autorem náhrobních plastik J. E. Purkyně a V. Škardy a bronzové busty Josefa Herolda. Regionální muzeum v Litomyšli jej ve svých sbírkách vede jako sochaře a medailéra.
Z díla v nabídce AUREA
V nabídce AUREA je jeho bronzová medaile z roku 1898 ke 100. výročí narození Františka Palackého o průměru 55 mm, s nápisem Na paměť stých narozenin Otce národa.
Z encyklopedie dál
Další pojmy z kategorie rytci. Pokračujte v procházení nebo se vraťte do celé encyklopedie.