Pour le Mérite

Historie a stupně

Řád založil pruský král Fridrich II. Veliký v roce 1740, krátce po svém nástupu na trůn. Navázal jím na starší řád Ordre de la Générosité (Řád šlechetnosti). Francouzský název „Za zásluhy“ odpovídal dobovému úzu u pruského dvora, kde byla francouzština jazykem elity. Původně byl udělován za mimořádné civilní i vojenské zásluhy, ale brzy se stal téměř výhradně vojenským vyznamenáním.

Největší slávy dosáhl během napoleonských válek a především za první světové války, kdy se stal ikonickým symbolem hrdinství. Byl udělován vyšším důstojníkům za vynikající velitelské schopnosti a statečnost. Proslavili jej zejména němečtí stíhací piloti, jako byli Max Immelmann nebo Manfred von Richthofen. Právě po Immelmannovi získal řád svou neoficiální přezdívku „Modrý Max“.

V roce 1842 založil král Fridrich Vilém IV. civilní třídu řádu (tzv. Friedensklasse) určenou pro osobnosti z oblasti vědy a umění. Vojenská větev řádu byla zrušena po pádu německé monarchie v roce 1918. Civilní třída byla v roce 1952 obnovena v Západním Německu a je udělována dodnes.

Popis a význam

Insignií řádu je modře smaltovaný maltézský kříž se zlatými korunovanými orlicemi umístěnými mezi rameny. Na horním rameni kříže je zlatá korunovaná iniciála zakladatele „F“ (Fridericus) a na ostatních ramenech nápis „POUR LE MÉRITE“. Řád se nosil na černé stuze se stříbrným lemováním zavěšené na krku.

Vyšším stupněm vojenského řádu bylo přidání zlatých dubových ratolestí (Eichenlaub), které se udělovalo za další výjimečné činy již existujícím držitelům. Pour le Mérite byl symbolem nejvyššího uznání a jeho nositelé požívali v armádě i ve společnosti mimořádné úcty. Pro svou exkluzivitu a historický význam je dnes jedním z nejvyhledávanějších a nejcennějších předmětů ve faleristice.