Serapis

Ptolemaios I. Sótér na přelomu 4. a 3. století př. n. l. posílil uctívání boha, který sloučil egyptské tradice s řeckou vizualitou. Teologicky vycházel z memfidského kultu posvátného býka Apida, jehož duše po smrti splynula s bohem podsvětí (Osor-Hapi); na radu kněží získal řecké jméno Serapis (Sarapis). Vzhled byl upraven pro oko řeckého vojáka a měšťana: místo mumie s berlou mocný zralý muž s hustým vousem a kadeřemi, připomínající Dia i Háda, na hlavě kalathos (modius) jako výraz hojnosti a plodnosti země.

Politický bůh Ptolemaia I.

Kult s centrem v alexandrijském Serapeu expandoval díky římským strukturám do celého známého světa. Ze sběratelského hlediska (Svoronos, RPC) je Serapis jedním z nejdůležitějších námětů numismatiky římského východu. V ptolemaiovské době byl na drahých kovech opatrný, proslulé je však zobrazení na stříbrných tetradrachmách Ptolemaia IV. v propletených bystách s Isidou. Za Římanů zaplavil rubové strany billonových a potinových tetradrachem: na trůnu s berlou, s trojhlavým Kerberem, nebo jako Serapis-Agathodaemon v podobě vztyčeného hada, někdy i na koni.

Serapis v numismatice