Alois Sopr
Alois Sopr (1913–1993) byl český sochař a medailér, asistent Otakara Španiela a v období normalizace jeden z předních oficiálních sochařů Československa. Vedle monumentálních zakázek vytvořil řadu medailí a úspěšně se účastnil soutěží na mince a medaile.
Život a dílo
Narodil se v Manětíně roku 1913; česká Wikipedie uvádí 18. března, databáze abART a plzeňská encyklopedie 18. února. Vyučil se mosazníkem, cizelérem a rytcem kovů. Modelovat a odlévat sádru se naučil ve 20. letech u Otakara Waltera, který jej přivedl ke studiu sochařství; v letech 1933–1935 studoval na Uměleckoprůmyslové škole a v letech 1935–1939 na Akademii výtvarných umění v Praze. V letech 1946–1949 byl asistentem profesora Otakara Španiela na Akademii a v roce 1949 krátce učil na uměleckoprůmyslové škole v Gottwaldově. Byl členem Jednoty umělců výtvarných, S. V. U. Mánes, Skupiny 58 a skupin Index a Medaile 66. V roce 1976 se přestěhoval na Plzeňsko. Získal tituly zasloužilý umělec (1963) a národní umělec (1983) a cenu Antonína Zápotockého (podle Wikipedie 1985, podle plzeňské encyklopedie 1986). Zemřel 25. července 1993 v Plzni.
Mince a medaile
Vytvořil řadu oficiálních pomníků a prací pro veřejný prostor; některé, například socha Jana Roháče z Dubé v Praze či Dělnická úvaha v Klatovech, vyvolaly takové reakce, že byly ještě před rokem 1989 přemístěny. Získal řadu ocenění v soutěžích na veřejné práce, mince a medaile; zúčastnil se přibližně 122 výstav.
Z díla v nabídce AUREA
V nabídce AUREA je jeho nedatovaná bronzová medaile S. V. U. Mánes – Na paměť 5. května 1945 o průměru 55 mm. Medaile spojuje Soprovo členství v Mánesu s připomínkou Pražského povstání.
Z encyklopedie dál
Další pojmy z kategorie rytci. Pokračujte v procházení nebo se vraťte do celé encyklopedie.