Valentinianus I.
Valentinianus I. (321–375) byl římský císař v letech 364–375, zakladatel valentinianovské dynastie. Důstojník z Panonie byl po smrti Joviana zvolen armádou a bratra Valense učinil spoluvládcem pro Východ; sám spravoval Západ z Milána a Trevíru.
Historie a vláda
Jeho vláda je ve znamení obrany rýnské a dunajské hranice: bojoval proti Alamanům, Frankům a Sasům, nechal vybudovat řetěz pevností a obnovil kázeň v armádě. Byl nábožensky tolerantní, přísný v daňové správě a proslulý výbušnou povahou; zemřel na mrtvici při jednání s kvádskými vyslanci v Brigetiu. Syny Gratiana a Valentiniana II. jmenoval spolucísaři.
Mincovnictví za Valentiniana I.
Razil zlaté solidy (4,5 g) s legendou RESTITVTOR REIPVBLICAE, stříbrné siliquy a především obrovské množství bronzových mincí AE3 s reverzy GLORIA ROMANORVM (císař vleče zajatce) a SECVRITAS REIPVBLICAE (Victoria). Mince vznikaly v mincovnách Siscia, Sirmium, Thessalonica, Aquileia, Řím, Arelate, Lugdunum a Trevír; podle značky v úseku lze ražbu přesně datovat. Patří k nejdostupnějším antickým mincím na trhu.
Z encyklopedie dál
Další pojmy z kategorie panovnici. Pokračujte v procházení nebo se vraťte do celé encyklopedie.