Česká historie v mincích
Přemyslovci, vyvraždění Slavníkovců, pražská defenestrace, korunovační insignie: události a symboly, které se dostaly na mince a medaile.
- Pražské defenestrace, stavovské povstání a kalendář úpadku měnyDefenestrace z 30. července 1419 odstartovala husitskou revoluci a izolaci země, defenestrace z 23. května 1618 třicetiletou válku a nejhlubší měnovou krizi českých dějin: stavovské peníze a desetidukáty Zimního krále, po Bílé hoře konsorcium Hanse de Witte, „dlouhá mince“ s stopovým obsahem stříbra, desetinásobný růst cen a 28. prosince 1623 kaláda, úřední znehodnocení oběživa na desetinu. ČNB připomněla první defenestraci stříbrnou 200 Kč z roku 2019.
- Přemyslovci a zrození české mince: od denárů Boleslava I. k pražskému grošiČeská mince se zrodila za knížete Boleslava I. (935–972/973) jako deklarace suverenity: denáry bavorského typu s křížem, kaplicí, boží rukou a ptačí symbolikou. Břetislav I. v 11. století ražbu standardizoval, ve 13. století přišly jednostranné brakteáty a na nich poprvé dvouocasý lev, roku 1300 pak Václav II. zavedl pražský groš. Dynastie vymřela 1306, její mincovní aparát nesl stát dál.
- Rodové a šlechtické mincovny v Čechách a na Moravě: Šlikové, Valdštejn, Eggenberg, Ditrichštejn, SchwarzenbergMincovní regál patřil panovníkovi, ale král ho za zásluhy, pod tlakem stavů nebo kvůli bohatým ložiskům propůjčoval i šlechtě. Šlikové dali v Jáchymově roku 1520 světu tolar, Albrecht z Valdštejna razil v Jičíně (1626–1634) tolary a desetidukáty jako akt suverenity, Eggenbergové získali právo palatinátem 1625, kardinál Ditrichštejn razil v Mikulově tříkrejcary, Schwarzenbergové nechali razit tolary a desetidukáty od Antona Widemana. Kompasem je Halačkův katalog.
- Vyvraždění Slavníkovců na Libici a záhada slavníkovského mincovnictví28. září 995 dobylo vojsko Boleslava II. hradiště Libice a Slavníkovci jako rod zanikli. Jejich denáry (Cach 155–161) z Malína a Libice bývaly považovány za důkaz suverenity rodu; moderní výzkum (Hásková, Lutovský a Petráň) ukazuje, že tvořily jen asi desetinu dobového oběhu a Slavníkovci byli podřízenou součástí vznikajícího státu. Zůstávají nevyřešené opisy jako EOSTVDFAER a spor o „ražby svatého Vojtěcha“.
- Zrušení nevolnictví a měnové reformy Marie Terezie a Josefa II.: konvenční tolar, bankocetle a měděný krejcarOsvícenský absolutismus přestavěl peníze i společnost: mincovní konvence s Bavorskem z 21. září 1753 zavedla konvenční měnu a tolar (20 zlatých z kolínské hřivny stříbra), 1. července 1762 začala Vídeňská městská banka vydávat bankocetle, první papírové peníze, a říší se rozběhla ražba měděných grešlí a krejcarů s úvěrovou hodnotou. Josef II. zrušil úřad nejvyššího mincmistra a 1. listopadu 1781 nevolnictví; medaile Antona Widemana reformu oslavovaly. Důvěra v stát se zlomila bankrotem 1811.