Josef Šejnost
Josef Šejnost (30. května 1878, Těšenov – 9. února 1941, Praha) byl přední český sochař a medailér první republiky, žák Stanislava Suchardy, autor portrétních medailí a návrhu svatováclavského dukátu z roku 1923.
Životopis, studia a Větrný zámek na Křemešníku
Narodil se 30. května 1878 v Těšenově na Vysočině v rolnické rodině. Nejprve absolvoval Státní odbornou školu keramickou v Bechyni (1894–1897) a pracoval jako modelér v keramických továrnách v Rakovníku, Vamberku a Šumperku. Teprve po získání vlastních prostředků nastoupil v roce 1901 (1901/1902–1908) na Uměleckoprůmyslovou školu (UMPRUM) v Praze, kde studoval figurální sochařství u Stanislava Suchardy a malířství u Jana Preislera.
Pod Suchardovým vlivem se od roku 1911 plně soustředil na drobnou plastiku, plakety a medailérství. Byl aktivním členem Spolku výtvarných umělců Mánes i Sokola, v letech 1924–1926 redigoval umělecký časopis Dílo a vydal teoretický spis Problém pokroku v sochařství (1924). V letech 1929–1939 budoval na vrchu Křemešník u Pelhřimova podle projektu svého přítele, architekta Kamila Hilberta, své vysněné sídlo a soukromé muzeum mincí a medailí zvané Větrný zámek. Dokončení stavby se nedožil — zemřel 9. února 1941 v Praze. V rodinné sochařské tradici pokračoval jeho syn Zdeněk Šejnost.
Galerie portrétních medailí a „Muži 28. října“
Josef Šejnost vynikal hlubokou psychologickou charakteristikou portrétovaného a bohatou alegorickou symbolikou na rubových stranách. Vytvořil monumentální soubor portrétních medailí a plaket významných osobností československých dějin, vědy i sportu:
- Muži 28. října: proslulá pamětní deska s portrétními plaketami Aloise Rašína, Antonína Švehly, Františka Soukupa, Jiřího Stříbrného a Vavra Šrobára v pražském Obecním domě.
- Osobnosti státu a vědy: rozsáhlé medailérské portréty T. G. Masaryka, Edvarda Beneše, Josefa Dobrovského, Františka Tomáška, Jana Malypetra, Karla Vrby či Josefa Zubatého.
- Sport a kultura: slavná medaile pro prvního československého olympijského vítěze Bedřicha Šupčíka (1924) či pamětní desky na rodných domech Bedřicha Smetany v Litomyšli a K. H. Borovského v Humpolci.
Svatováclavský dukát (1923) a numismatický odkaz
V roce 1923 se Josef Šejnost zúčastnil slavné soutěže Ministerstva financí ČSR na návrh prvního československého obchodního zlatého dukátu. Ačkoli porota vybrala k oficiální státní ražbě v Kremnici návrh Jaroslava Bendy a Otakara Španiela, Šejnostovo ztvárnění svatého Václava ve zbroji s korouhví vzbudilo mimořádný ohlas — vznikly podle něj mimo jiné jubilejní ražby v pařížské mincovně i pozdní sběratelské limitované emise. V roce 1929 vytvořil k miléniu rovněž pamětní repliku denáru sv. Václava.
Na aukčním i sběratelském trhu tvoří původní prvorepublikové lité i ražené medaile a plakety Josefa Šejnosta (často z bronzu, stříbra i zlata) mimořádně vyhledávanou klasiku českého medailérství.
V odborných katalozích a numismatických aukcích se u Šejnostových děl rozlišují původní meziválečné ražby z kremnické a vídeňské mincovny (či pařížské Monnaie de Paris) od autorských litých bronzových plaket a novějších jubilejních ražeb. Jeho charakteristická signatura „J. ŠEJNOST“ (často doplněná vročením) a mimořádně hluboký plastický reliéf se secesně-realistickou kresebností dodnes činí jeho medaile vysoce ceněným sběratelským etalonem první republiky.
Z encyklopedie dál
Další pojmy z kategorie Rytci. Pokračujte v procházení nebo se vraťte do celé encyklopedie.