Radegast
Náboženský idol obávaného polabského kmene Ratarů, jehož jméno původně pravděpodobně neoznačovalo samotného boha, ale hradiště, kde se nalézala jeho monumentální svatyně.
Radegast je příkladem božstva, jehož historii komplikuje terminologická záměna středověkých letopisců. Polabští Slované vzdorovali germánské expanzi nejzarytěji, což vtisklo jejich náboženství agresivní, vojenský charakter. Biskup Thietmar z Merseburku popsal na úsvitu 11. století hradiště Riedegost (později Retra) s výstavnou dřevěnou svatyní; nejvyšším bohem v ní byl podle Thietmara Svarožic (Zuarasici).
Thietmar a Retra
V pozdním 11. a ve 12. století psali o téže svatyni Adam Brémský a po něm Helmold z Bosau (Chronica Slavorum) a jméno hlavního boha uvádějí jako Radegast. Většina historiků usuzuje, že došlo k proměně kultu či chybě v překladu, kdy se místní toponymum přeneslo na modlu Svarožice. Retra padla koncem 11. století za výpravy biskupa Burcharda.
Záměna jména
Spojitost Radegasta s mýtickou horou Radhošť nemá v raně středověkých záznamech oporu. Byla romantickým výtvorem obrozenců a lidové pověsti o tom, že modlu vyvrátili Cyril a Metoděj. Vizuální podobu zafixoval sochař Albín Polášek, který roku 1931 na hoře vztyčil sochu s býčími rohy; stala se symbolem piva i námětem medailérských cyklů zaměřených na moravské legendy, včetně série Slovanské božstvo České mincovny.
Radhošť a Albín Polášek
Z encyklopedie dál
Další pojmy z kategorie historie. Pokračujte v procházení nebo se vraťte do celé encyklopedie.