Veles
Staroslovanský bůh podsvětí, magie, hospodářství, obchodu, hudby a ochrany skotu. V náboženském systému stál v mytologické, a patrně i sociální opozici vůči nebeskému a vojensky orientovanému Perunovi.
Veles, v pramenech také Volos, patřil k nejvýznamnějším božstvům slovanské historie a jeho kult je spolehlivě doložen u východních Slovanů. Podle Pověsti dávných let byl chápán převážně jako „bůh skotu“ (skotij bog). Dobytkem se měřilo hospodářské zázemí a prosperita, Veles se tak stal i ochráncem blahobytu a obchodníků. Při stvrzování smluv s byzantskými císaři v 10. století skládala elitní vojska přísahu na Peruna, zatímco prostý lid a obchodníci přísahali na Velese.
Pramen a role
Strukturální analýza rané mytologie (tzv. základní mýtus) odhaluje jeho chtonickou přirozenost. Veles, často v zoomorfní podobě draka, hada či medvěda, stoupá z podzemních bažin k nebi, aby ukradl Perunovi dobytek, plodnost či manželku. Kosmická bitva, v níž jej bleskovládce zažene zpět do podzemí, obnovuje cyklický řád přírody; z toho plyne jeho role vládce říše mrtvých.
Základní mýtus
U západních Slovanů není jeho postavení tak dokumentováno, ale český folklór se s jeho kultem potýkal ještě staletí po přijetí křesťanství. Vymýcení polyteismu degradovalo boha podzemí na démona a synonymum čerta, jak dokládají rčení staré češtiny „u velesa“ či „ký veles tě to napadl“. Pro moderní medailérství je Veles archetypálním námětem; Česká mincovna mu věnovala ražbu v sérii Slovanské božstvo.
Odkaz v českém folklóru
Z encyklopedie dál
Další pojmy z kategorie historie. Pokračujte v procházení nebo se vraťte do celé encyklopedie.