Mincovny
Kutná Hora, Praha, Jáchymov, Kremnica, Vídeň, Jablonec: kde se razilo, kdo o tom rozhodoval a co z toho dnes drží sběratel v ruce.
- Česká mincovna v Jablonci nad Nisou: mincovna postavená od nuly a 130 kg zlataRozdělení federace k 31. 12. 1992 nechalo Českou republiku bez jediné mincovny; Kremnica připadla Slovensku. V roce 1993 vznikla na půdorysu podniku Bižuterie a.s. Česká mincovna v Jablonci nad Nisou: soukromý podnik, který na základě tendrů razí veškeré české oběživo se značkou ČM, pamětní mince ČNB od 200 do 10 000 Kč, svatováclavské dukáty, investiční Český lev a roku 2019 zlatou minci o váze 130 kg.
- Jáchymovská mincovna: horská osada, která pojmenovala dolarV roce 1516 našli na šlikovském panství v Krušných horách mocná ložiska stříbra; za deset let z osady vyrostlo renesanční velkoměsto Sankt Joachimsthal. Šlikové tu od roku 1519/1520 razili těžké stříbrné mince, Joachimsthaler, z nichž se zkrácením stal tolar a přes nizozemský daler americký dollar. Roku 1528 převzal mincovnu Ferdinand I., roku 1671 byla po vyčerpání ložiska zavřena.
- Kremnická mincovna: sedm století zlata pod značkou KBZaložil ji roku 1328 uherský král Karel Robert z Anjou a razí dodnes: nejstarší nepřetržitě pracující mincovna světa. Kremnický dukát si po staletí držel ryzost 23⅔ karátu a hmotnost kolem 3,5 g, a byl proto nejtvrdší měnou Evropy. Po roce 1918 tu vznikaly oběžné mince i svatováclavské dukáty Československa; dnes Kremnica razí eura i oběživo pro desítky států.
- Kutnohorská mincovna a Vlašský dvůr: od stříbrné horečky k pražskému groši a tolaruRoku 1300 soustředil Václav II. veškerou ražbu království do Vlašského dvora v Kutné Hoře a dal Evropě pražský groš, těžkou stříbrnou minci, kterou se platilo 250 let. Po Habsburcích přišla éra tolarů, po Bílé hoře úpadek dolů a roku 1727 konec. Co zbylo sběratelům: groše s kontramarkami, rudolfínské tolary a mincovní značky, podle nichž se kutnohorské ražby poznávají.
- Pražská mincovna: od denárů Přemyslovců přes zlato Lucemburků k „dlouhé minci“ třicetileté válkyPražská mincovna není jedna budova, ale tisíc let královské ražby na území hlavního města: denáry s opisem PRAGA CIVITAS od 10. století, zlatá exkluzivita Lucemburků od roku 1325, tolary Habsburků, peníze stavovského povstání a Zimního krále, inflační „dlouhá mince“ konsorcia Hanse de Witte a státní bankrot 1623. Stroje utichly v březnu 1857.