Kremnická mincovna: sedm století zlata pod značkou KB

Krátká odpověď

Kremnická mincovna razí od roku 1328 bez přerušení, navzdory požárům, osmanskému drancování, povstáním i dvěma světovým válkám. Její zlatý dukát se stal etalonem evropského obchodu díky neměnné ryzosti, její značka KB přežila všechny režimy a po roce 1918 se Kremnica stala mincovnou celého Československa. Pro sběratele je to prvorepublikové medailérství Otakara Španiela a svatováclavské dukáty, pro investory dodnes živá značka kvality.

Příběh

Zatímco Čechy s Kutnou Horou a Jáchymovem dominovaly stříbru, horní Uhry (dnešní střední Slovensko) měly bohaté žíly kovu mnohem prestižnějšího: zlata. Mincovnu založil v roce 1328 uherský král Karel Robert z Anjou a provedl v Uhrách podobně zásadní reformu, jakou Václav II. uskutečnil v Čechách. Cílem bylo zhodnotit zásoby vulkanického zlata ze středoslovenských bání; počáteční produkce ve 14. století se opírala o zlaté mince podle italského vzoru, uherské florény.

Záhy se ze zkopírované mince zrodil samostatný kremnický dukát. Ve středověké a raně renesanční Evropě králové, knížata i zadlužení šlechtici systematicky znehodnocovali vlastní měnu přimícháváním mědi do zlatých střížků nebo tajným zmenšováním váhy. Kremnická mincovna uplatňovala železnou technologickou kázeň: dukát si po mnoho staletí udržel neměnnou ryzost 23 a 2/3 karátu a stabilní hmotnost kolem 3,5 gramu. Stal se nejtvrdší měnou kontinentu a etalonem dálkového obchodu od Baltu po Středomoří; každý žoldnéř, bankéř či obchodník věděl, že dukát z Kremnice má nešizenou hodnotu. Vedle zlata patřila Kremnica během habsburské monarchie i ke klíčovým dodavatelům tolarových a rakousko-uherských stříbrných emisí.

Identifikačním znakem kremnických ražeb jsou dvě litery KB, z německého Kremnitz a maďarského Körmöcbánya. Značka v ploše mince nebo pod portrétem panovníka přežila všechny politické režimy, od uherských středověkých králů přes Habsburky, rakousko-uherské vyrovnání 19. století, zánik monarchie a komunistickou epochu až po současnost.

Po první světové válce stál nový československý stát před problémem: Praha neměla odpovídající ražební kapacity. Vláda rozhodla, že veškerá ražba pro patnáctimilionový stát bude svěřena Kremnici. Jednat se muselo rychle, ustupující maďarská vojska se snažila značnou část mincovního strojního vybavení demontovat a odvézt vlaky do Budapešti. Po rekonstrukci se Kremnica stala výkladní skříní moderního medailérství: v meziválečném období tu vznikala díla první republiky podle modelů sochaře Otakara Španiela, oběžné mince i legendární svatováclavské dukáty ražené od roku 1923 do roku 1939 a v omezené míře i později.

Dnes Mincovňa Kremnica, š. p., razí euromince pro Slovensko a účastní se tendrů na oběživo pro desítky států Latinské Ameriky, Afriky i Asie.

Na mincích a medailích

Nominál a ročník	Význam	Dosažená cena	Kontext
5 dukát 1937 (Československo)	nejvzácnější zlato první republiky	850 000 EUR (cca 21,5 mil. Kč)	aukce v říjnu 2021, nový cenový etalon moderních sběratelských mincí
10 dukát 1951 (Československo)	raritní emise z počátku 50. let	téměř 4,2 mil. Kč	německá aukce; zájem o kremnickou poválečnou kvalitu i v zahraničí
zlatá medaile Matyáše Habsburského (1601)	vítězství nad Osmany, znovudobytí Ostřihomi	historický skvost	20 dukátů (69 g), autor Michael Sock; raně novověké řemeslné maximum Kremnice

Co sbírat

• Svatováclavské dukáty 1923–1939 podle Španielova modelu, nejprestižnější kremnická ražba pro Československo; ročníky s nízkým nákladem (dvoudukáty a pětidukáty z roku 1930, ražby z roku 1937) patří k vrcholům trhu.
• Historické dukáty se značkou KB od uherských králů po Habsburky: etalon ryzosti, který se dá sbírat po panovnících.
• Československé oběžné mince a pamětní ražby z Kremnice, včetně 50 Kčs 1978 k výročí mincovny a ročníkových sad; nejdostupnější vstup do tématu.
• Moderní dukát Svatý Václav 2024 navazuje na španielovskou tradici.