Pantheons: gods on coins
Egypt, Greece, Rome, the Slavs: who was who among the gods and how their attributes read on coins from antiquity to today's commemoratives.
- Egyptský pantheon na mincích: tři tisíciletí bez mince, pak Ptolemaiovci, Serapis a alexandrijská tetradrachmaEgypt uctíval Rea, Ptaha, Amona, Osirise, Isidu a Hora dva a půl tisíce let v ekonomice bez mincí: hodnotu měřil deben (cca 90 g) kovu. První egyptskou minci, zlatý statér s hieroglyfy nefer-nub, nechal razit Nektanebos II. (360–343 př. n. l.) na výplaty řeckých žoldnéřů. Ptolemaiovci stvořili Serapida a alexandrijskou triádu, Kleopatra VII. razila bronzové 80drachmy s označením Π, Římané uzavřeli egyptský trh a jejich alexandrijské tetradrachmy a drachmy (Isis Pharia, Hermanubis, zvěrokruh Antonina Pia) jsou dnes nejbohatším plátnem nilské religiozity. Po roce 1922 pantheon vrátila egyptománie: Tutanchamonova maska na pamětních i investičních ražbách.
- Slovanský a český pantheon na mincích: od Peruna k svatému Václavu a LibušiO slovanských bozích víme z cizích pramenů: Prokopios (6. stol.), Pověst dávných let (Perun, Veles, Mokoš, Dažbog), Thietmar z Merseburku (Svarožic v Retře), Helmold (Radegast), Saxo Grammaticus (Svantovít na Arkoně, 1168). Kosmas žádná jména bohů nezná a Libuši s Přemyslem konstruuje jako zakladatelský mýtus. Mince ten přechod zrcadlí: denáry Přemyslovců a Slavníkovců nesou křesťanské symboly, od Jaromíra a Oldřicha svatého Václava; dnes pantheon vrací svatováclavský dukát, emise ČNB s Libuší a cykly Staré pověsti české a Slovanské božstvo.