Czech history in coins

Vyvraždění Slavníkovců na Libici a záhada slavníkovského mincovnictví

28. září 995 dobylo vojsko Boleslava II. hradiště Libice a Slavníkovci jako rod zanikli. Jejich denáry (Cach 155–161) z Malína a Libice bývaly považovány za důkaz suverenity rodu; moderní výzkum (Hásková, Lutovský a Petráň) ukazuje, že tvořily jen asi desetinu dobového oběhu a Slavníkovci byli podřízenou součástí vznikajícího státu. Zůstávají nevyřešené opisy jako EOSTVDFAER a spor o „ražby svatého Vojtěcha“.

Published 3 min read

Krátká odpověď

Konec 10. století vyvrcholil 28. září 995 dobytím Libice a fyzickou likvidací přítomných Slavníkovců vojskem Boleslava II. Numismatika hraje v interpretaci zásadní roli: slavníkovské denáry bývaly důkazem nezávislosti rodu, dnes jsou čteny jako ražba podřízené, byť ambiciózní složky vznikajícího státu, inspirovaná západními anglosaskými vzory a určená dálkovému obchodu. Spor o ražby svatého Vojtěcha a nerozluštěné opisy trvají.

Příběh

Konflikt mezi vládnoucími Přemyslovci a Slavníkovci byl odrazem snahy pražských knížat o unifikaci teritoria a eliminaci aristokratické konkurence. Vyvrcholil 28. září 995 vojenskou operací, při níž bylo dobyto hradiště Libice a přítomní členové rodu zlikvidováni.

Slavníkovské mincovnictví bývalo v historické obci, zejména v koncepcích Františka Palackého a Gollovy školy, považováno za nezpochybnitelný důkaz nezávislosti, suverenity a domnělého nároku na mincovní regál, který měl narušovat výsostná práva pražských knížat. Mince katalogizované pod čísly Cach 155 až 161 patří k nejdebatovanějším otázkám rané české historie. Dřívější generace badatelů často přeceňovaly hospodářskou a vojenskou sílu rodu; moderní výzkumy, reprezentované Jarmilou Háskovou a shrnuté v kritické práci Michala Lutovského a Zdeňka Petráně (2004), označují mnohé závěry za romantizující konstrukty a dokazují, že Slavníkovci byli integrální, ale mocensky podřízenou součástí státu.

Ražby lze rozdělit podle předpokládaných míst na hradiště Malín (nedaleko pozdější Kutné Hory) a Libici. Mincování v Malíně dokládají denáry ethelredského typu, napodobující ražby anglického krále Ethelreda II. (978–1016), s opisem ZOBEZLAV NARVI na jedné a MALIN CIVITAS na druhé straně. Slovo NARVI zůstává etymologicky nejednoznačné; pravděpodobně nešlo o titul, ale o osobní přídomek knížete Soběslava. Ikonograficky unikátní je malínský denár s boží rukou a nevyjasněným opisem POSTVDFAER (v některých variantách EOSTVDFAER). Skutečnost, že slavníkovské vzory nebyly mechanickou kopií pražských mincí, nýbrž se inspirovaly anglosaskými a saskými ražbami, naznačuje ambici být lépe přijímány v dálkovém obchodu na trase Kyjev–Praha–Řezno.

Nejkontroverznější zůstává otázka ražeb svatého Vojtěcha, druhého pražského biskupa ze slavníkovského rodu. Dochovaný denár mu býval bezvýhradně připisován; teze, že byl ražen na Libici při jeho zvolení biskupem roku 982, je dnes silně zpochybňována. Ražba vlastních mincí říšskými biskupy byla v 10. století nestandardní a rozšířila se až v 11. a 12. století. Rub mince nese nesrozumitelný opis EOOVLZIAZDLCRIVVFT; numismatici se neshodnou, zda jde o zakódovanou zkomoleninu jména, zkušební ražbu negramotného řezače želez, nebo teologický kryptogram.

Denár s korunovanou hlavou a opisem ZOBESLAV LIVBVZ provázely romantické hypotézy, že měl „varovat“ Boleslava II. před rostoucí mocí Soběslava; patrně šlo o mince slavnostního charakteru. Početní analýzy depotů vyvracejí teorii o enormní ekonomické síle rodu: podíl slavníkovských denárů v oběhu vůči přemyslovským činil zhruba desetinu. Ražba na Libici i v Malíně skončila s anexí hradišť na podzim 995. Nejvýznamnější depoty 10. století s těmito mincemi, revidované Jarmilou Háskovou, Lubošem Polanským a Kateřinou Tomkovou, pocházejí ze Staré Boleslavi, Čistěvsi a Poděbrad a dokládají, že slavníkovské denáry obíhaly promíchané s přemyslovskými jako minoritní složka tezaurace.

Na mincích a medailích

  • Cach 155–161: slavníkovské denáry z Malína a Libice; ethelredský typ s opisy ZOBEZLAV NARVI / MALIN CIVITAS, denár s boží rukou a opisem POSTVDFAER (EOSTVDFAER), denár s korunovanou hlavou ZOBESLAV LIVBVZ.
  • Cach 159: pták a ruka svírající meč či dýku; starší literatura v něm viděla pohanskou reminiscenci nebo hrozbu Přemyslovcům, Zdeněk Petráň prokázal křesťanskou symboliku: žehnající a trestající ruka Boží z oblaků (dextera dei) a pták jako holubice Ducha svatého.
  • Cach 162: kaplice regensburgského typu na Soběslavově denáru, znázornění církevní stavby, nikoli pohanské svatyně.
  • Sporný denár svatého Vojtěcha s opisem EOOVLZIAZDLCRIVVFT.

Co sbírat

  • Slavníkovský denár Soběslava se na trhu objevuje vzácně; u AUREA byl vydražen za 144 000 Kč. Pro sběratele rané české ražby je to vrchol tématu.
  • Dostupnější kontext dávají přemyslovské denáry Boleslava II., s nimiž slavníkovské mince obíhaly v jednom oběhu.
  • Moderní připomínkou období je medaile Vladimíra Oppla k 1000. výročí smrti Boleslava II. (1999).

In short, in the encyclopaedia

The terms from the article, two minutes each. Hovering an underlined term in the text opens the same definition.

Coins for this story

Pieces in stock at the current price; every coin comes with a certificate of authenticity with photo, seal and hologram.

Frequently asked

Byli Slavníkovci nezávislým knížectvím?

Starší dějepisectví (Palacký, Gollova škola) v jejich mincích vidělo důkaz suverenity. Moderní revize, shrnutá v práci Michala Lutovského a Zdeňka Petráně Slavníkovci – mýtus českého dějepisectví (2004), je považuje za integrální, ale mocensky podřízenou součást vznikajícího státu; slavníkovské denáry tvořily odhadem jen desetinu oběhu.

Kde Slavníkovci razili?

Na hradišti Malín u pozdější Kutné Hory (denáry ethelredského typu s opisy ZOBEZLAV NARVI a MALIN CIVITAS) a na Libici. Obě mincovny skončily s anexí hradišť na podzim 995.

Razil svatý Vojtěch vlastní mince?

Dochoval se denár, který mu býval připisován jako druhému pražskému biskupovi ze slavníkovského rodu. Moderní věda to zpochybňuje: ražba říšskými biskupy byla v 10. století nestandardní a rub mince nese nesrozumitelný opis EOOVLZIAZDLCRIVVFT, u něhož nepanuje shoda, zda jde o zkomolené jméno, zkaženou ražbu, nebo kryptogram.

Sources

  1. Interní rešerše AUREA Numismatika: Klíčové zlomy české historie očima numismatiky (říjen 2026)
  2. Michal Lutovský, Zdeněk Petráň: Slavníkovci – mýtus českého dějepisectví, 2004
  3. František Cach: Nejstarší české mince I–IV (1970–1982)

More articles in the series

← Back to the series

Return to previous page

Information

Customer account

Sign in by e-mail

We will send you a one-time code. You can also complete your order without an account.

My space

ACCOUNT

LANGUAGE

CURRENCY