Czech history in coins

Pražské defenestrace, stavovské povstání a kalendář úpadku měny

Defenestrace z 30. července 1419 odstartovala husitskou revoluci a izolaci země, defenestrace z 23. května 1618 třicetiletou válku a nejhlubší měnovou krizi českých dějin: stavovské peníze a desetidukáty Zimního krále, po Bílé hoře konsorcium Hanse de Witte, „dlouhá mince“ s stopovým obsahem stříbra, desetinásobný růst cen a 28. prosince 1623 kaláda, úřední znehodnocení oběživa na desetinu. ČNB připomněla první defenestraci stříbrnou 200 Kč z roku 2019.

Published 3 min read

Krátká odpověď

Česká numismatika je barometrem politické stability a pražské defenestrace tvoří její sekulární předěly. První (1419) přinesla husitskou izolaci a nedostatek drahých kovů, třetí (1618) rozpoutala stavovské povstání a třicetiletou válku: krátkou éru stavovských peněz a ražeb Zimního krále a po Bílé hoře nejdevastující měnovou krizi českých dějin, „dlouhou minci“ konsorcia Hanse de Witte, zakončenou kaládou 28. prosince 1623.

Příběh

Události první pražské defenestrace z 30. července 1419 odstartovaly husitskou revoluci, spjatou s izolací českých zemí a nedostatkem drahých kovů. Mnohem ničivější ekonomické dopady měla třetí pražská defenestrace z 23. května 1618. Česká národní banka reflektuje obě události: k 600. výročí první defenestrace vydala 24. července 2019 pamětní stříbrnou dvousetkorunu Majky Wichnerové (průměr 31 mm, 13 g, Ag 925/1000) s motivem husitského kalicha.

Stavovské povstání roku 1618 vyústilo v sesazení Habsburků z českého trůnu, zvolení Fridricha Falckého (Zimního krále) a uvrhlo Evropu do třicetileté války. Hospodářské zázemí povstalců se hroutilo pod tíhou žoldnéřských nákladů, což se projevilo na kvalitě i množství ražených mincí. V letech 1619 a 1620 razilo stavovské direktorium a posléze král Fridrich vlastní peníze s provokativními hesly. Výjimečným svědkem doby je masivní desetidukát (Halačka 710) ražený v pražské mincovně pod dohledem mincmistra Beneše Hübmera roku 1621, zlatý gigant vážící přes 34,5 g, který nesloužil jako oběživo, ale jako diplomatický dar či úložka bohatství v době nejistoty. Běžné tolary z let 1619–1620 představovaly symbolický odboj proti habsburskému centralismu.

Porážka na Bílé hoře (8. listopadu 1620) zanechala ekonomiku v troskách. Ferdinand II. čelil válečným dluhům a ve snaze vyplatit armády a zároveň ekonomicky zdecimovat rebelující šlechtu svěřil v lednu 1622 právo ražby veškerých mincí privátnímu konsorciu. Klíčovými postavami byli holandský kalvínský bankéř Hans de Witte, místodržící Karel z Lichtenštejna, vojenský podnikatel Albrecht z Valdštejna, císařský úředník Pavel Michna z Vacínova a židovský finančník Jakub Bassevi.

Následující období do konce roku 1623, kiprová a viprová doba (z německého kippen und wippen, ořezávat okraje mincí a vážit je), je nejhlubší měnovou krizí českých dějin, srovnávanou s hyperinflacemi 20. století. Konsorcium zahájilo ve všech zemských mincovnách produkci „dlouhé mince“: nominálně odpovídala starým grošům a tolarům, ale obsahovala masivní příměs mědi a jen stopy ryzího stříbra. Mechanismus byl cynicky jednoduchý: konsorcium stahovalo z oběhu kvalitní staré mince, tavilo je a z získaného stříbra razilo obrovské množství znehodnocených. Ceny potravin stouply během měsíců až desetinásobně. Členové konsorcia zároveň skupovali za bezcennou měnu konfiskované majetky prchajících nebo popravených představitelů odboje.

Tunel skončil státním bankrotem. Dne 28. prosince 1623 vyhlásil Ferdinand II. kaládu (z italského calata, snížení), úřední znehodnocení obíhající měny přibližně na desetinu nominální hodnoty. Řadoví střadatelé, měšťané a drobná šlechta přišli prakticky o veškerý majetek, zatímco spekulanti z konsorcia legálně zkonsolidovali rozsáhlá dominia, o něž opírali moc do konce habsburské epochy.

Na mincích a medailích

  • 200 Kč 2019 Pražská defenestrace (ČNB, Majka Wichnerová): Ag 925/1000, 13 g, 31 mm, motiv kalicha; běžná i Proof kvalita.
  • Stavovské tolary 1619–1620 a ražby Fridricha Falckého; 10 dukát 1621 (Halačka 710) pražské mincovny pod Benešem Hübmerem, přes 34,5 g zlata.
  • Peníze „dlouhé mince“ 1622–1623: nominály grošů a tolarů s příměsí mědi, hmotný doklad kiprové doby.
  • Ražby po kaládě mincmistra Jana Suttnera (1623–1625) jako doklad obnovy „dobré“ mince.

Co sbírat

  • Dostupný vstup je 200 Kč 2019 Pražská defenestrace v běžné nebo Proof kvalitě.
  • Stavovské tolary 1619–1620 dosahují podle vzácnosti desítek až stovek tisíc korun; zlaté násobky Zimního krále patří k absolutním vrcholům trhu (10 dukát 1620 Pavla Škréty: 10 260 000 Kč na 104. aukci AUREA).
  • Kiprové mince jsou cenově dostupné a vyprávějí příběh krize lépe než učebnice.

In short, in the encyclopaedia

The terms from the article, two minutes each. Hovering an underlined term in the text opens the same definition.

Coins for this story

Pieces in stock at the current price; every coin comes with a certificate of authenticity with photo, seal and hologram.

Frequently asked

Co je na pamětní minci k 600. výročí první defenestrace?

Stříbrná 200 Kč vydaná ČNB 24. července 2019 podle návrhu akademické sochařky Majky Wichnerové: průměr 31 mm, hmotnost 13 g, slitina stříbra 925/1000 s mědí 75/1000. Motiv husitského kalicha připomíná náboženské kořeny konfliktu.

Kdo stál za „dlouhou mincí“?

Konsorcium, s nímž Ferdinand II. v lednu 1622 uzavřel smlouvu o ražbě veškerých mincí v království: holandský bankéř Hans de Witte, místodržící Karel z Lichtenštejna, Albrecht z Valdštejna, Pavel Michna z Vacínova a finančník Jakub Bassevi. Stahovali kvalitní stříbro z oběhu a razili z něj znehodnocené mince s příměsí mědi.

Co znamená kaláda?

Z italského calata, snížení. Dne 28. prosince 1623 Ferdinand II. úředně znehodnotil obíhající zkaženou měnu přibližně na desetinu nominální hodnoty. Střadatelé, měšťané a drobná šlechta přišli o majetek, členové konsorcia mezitím skoupili konfiskáty za bezcennou měnu.

Sources

  1. Interní rešerše AUREA Numismatika: Klíčové zlomy české historie očima numismatiky (říjen 2026)
  2. Ivo Halačka: Mince zemí Koruny české 1526–1856, I–III (ČNS 1987–1988)
  3. Česká národní banka: pamětní stříbrná mince 200 Kč k 600. výročí první pražské defenestrace (2019)

More articles in the series

← Back to the series

Return to previous page

Information

Customer account

Sign in by e-mail

We will send you a one-time code. You can also complete your order without an account.

My space

ACCOUNT

LANGUAGE

CURRENCY