Rodové a šlechtické mincovny v Čechách a na Moravě: Šlikové, Valdštejn, Eggenberg, Ditrichštejn, Schwarzenberg

Krátká odpověď

Právo razit minci bylo garantem suverenity a zdrojem příjmů panovníka, přesto je král ve specifických dobách delegoval aristokratickým rodům. Nejslavnější je šlikovský tolar z Jáchymova (od 1519/1520), nejokázalejší valdštejnská ražba v Jičíně, dále Eggenbergové, Ditrichštejnové v Mikulově a Schwarzenbergové ve Vídni. Šlechtické mince jsou dnes mezi nejvyhledávanějšími numismatickými památkami.

Příběh

Výsadní právo razit minci, mincovní regál, bylo v právní dogmatice středověku i raného novověku teoreticky nedělitelným právem panovníka. Ve specifických geopolitických dobách, podle bohatství ložisek, za vojenské či diplomatické zásluhy nebo pod politickým nátlakem stavů ho král delegoval vybraným rodům. Tuto rozmanitou a decentralizovanou produkci popsal numismatik Ivo Halačka v třídílném katalogu Mince zemí Koruny české 1526–1856.

Nejslavnější a z hlediska mezinárodního obchodu nejvýznamnější je produkce Šliků. Na počátku 16. století bylo na panství Ostrov v Krušných horách objeveno masivní povrchové ložisko stříbra a založena hornická osada Údolí svatého Jáchyma. Vzhledem k zákazu exportu nezpracovaného stříbra usiloval hrabě Štěpán Šlik z Holíče a Pasounu o mincovní oprávnění; 9. ledna 1520 získal od zemského sněmu svolení k ražbě vlastních hrubých stříbrných mincí (pokusné ražby mohly proběhnout už koncem roku 1519). Vznikl fenomén svatojáchymovského tolaru (Joachimsthaler, zkráceně thaler, odtud dolar). Mincmistr O. Gebhart a řezač želez Hieronymus Magdeburger vytvořili velkou minci okolo 29 gramů jakostního stříbra: na líci český lev s titulem Ludvíka I. Jagellonského, na rubu svatý Jáchym s nepřehlédnutelným šlikovským erbem. Mince směřovala na trhy v Lipsku a Norimberku jako prostředek finančního clearingu. Po smrti Ludvíka i Štěpána Šlika v bitvě u Moháče (1526) nastoupil Ferdinand I., který odmítal nezávislé obohacování šlechty z regálů a roku 1528 mincovnu zestátnil. Původní šlikovské tolary byly v Německu hromadně taveny, proto jsou dnes extrémně vzácné.

Zcela odlišný charakter mělo mincování Albrechta z Valdštejna, motivované politickou sebeprezentací a deklarací suverenity. Generalissimus budoval ve frýdlantském dominiu stát ve státě; mincovna v Jičíně vznikla v letech 1625–1626 na místě pivovaru. Pod mincmistry Georgem Reickem a Sebastianem Steinmüllerem produkovala až do vévodova zavraždění roku 1634 luxusní ražby. Valdštejnovy zdroje kovu byly omezené, stříbro často dovážel či přetavoval kořist; jeho tolary a dukáty byly především aktem politické vizualizace.

Ražební privilegia získaly v 17. století i další rody formou palatinátu. Jan Oldřich z Eggenberku (1568–1634), diplomat, prezident dvorské komory a strůjce zvolení Ferdinanda II. císařem, získal mincovní právo roku 1625 a po konfiskacích panství na Českokrumlovsku, Prachaticku a Netolicku, povýšená na říšské knížectví. Eggenberská produkce z let 1629 a 1630 (tolary a dvoutolary ražené převážně v Praze) dosahuje na trhu enormních částek. Na jižní Moravě zřídil kardinál František z Ditrichštejna mincovnu v Mikulově, která razila hojně obíhající tříkrejcary (např. 1625). Z 18. století pocházejí tolarové a medailové ražby Schwarzenbergů (tolar 1741, desetidukát) od vídeňského rytce Antona Widemana. Starší Rožmberkové operovali na jihu Čech s drobnou neformální měnou (peníze se lvem a rožmberskou růží) a Lobkovicové razili ve slezském Zaháňském knížectví, často v konfliktu s císařskou komorou kvůli vývozům a dovozům znehodnoceného oběživa.

Na mincích a medailích

Rod	Mincovna (panství)	Klíčové roky	Reprezentativní nominál	Aktér / mincmistr
Šlikové	Jáchymov	od 1519/1520	tolar (Joachimsthaler), 2 tolar	Štěpán Šlik / O. Gebhart
Valdštejnové	Jičín	1626–1634	tolar, 2 tolar, 10 dukát	A. z Valdštejna / G. Reick, S. Steinmüller
Eggenbergové	Český Krumlov / Praha	od 1625	tolar, 2 tolar	Jan Oldřich z Eggenberku
Ditrichštejnové	Mikulov	od 1625	3 krejcar	F. z Ditrichštejna
Schwarzenbergové	Vídeň (pro rod)	od 1741	tolar, 10 dukát	A. Wideman (medailér)

Co sbírat

• Šlikovský dvoutolar 1526 dosahuje v aukcích (Künker, Macho & Chlapovič) cen přes 1,6 milionu korun (cca 68 000 EUR); dostupnější jsou jáchymovské tolary po roce 1528 s habsburskou symbolikou.
• Valdštejnské ražby (jičínský dvoutolar 1627, tolar 1632) patří k nejvyhledávanějším památkám s odhady kolem tří milionů korun.
• Eggenberský dvoutolar Jana Oldřicha byl nedávno vydražen za částku blízkou milionu korun.
• Ditrichštejnské tříkrejcary z Mikulova jsou cenově dostupným vstupem do tématu šlechtických mincoven.