Česká mincovna v Jablonci nad Nisou: mincovna postavená od nuly a 130 kg zlata

Krátká odpověď

Česká mincovna vznikla roku 1993 v Jablonci nad Nisou, protože nový stát po rozdělení federace neměl žádnou mincovnu: Kremnica zůstala Slovensku. Je to soukromý podnik, který na základě státních tendrů razí všechny české oběžné mince (značka ČM) a pamětní mince ČNB, a vedle toho vlastní linku: moderní svatováclavské dukáty a investiční ražbu Český lev. Technologickým vrcholem byla roku 2019 zlatá mince o váze 130 kg s nominálem 100 000 000 Kč.

Příběh

Zánik československé federace poslední prosincový den roku 1992 postavil Českou republiku před hospodářsko-logistický problém. Kremnická mincovna, která sedm desetiletí bezchybně zásobovala mincemi celou federaci, připadla suverénnímu Slovensku. Česká republika na svém území neměla žádné zařízení technologicky způsobilé, licencované a chráněné pro ražbu miliard kusů národního oběživa. Bylo třeba postavit mincovnu od nuly.

Řešení vzešlo z tradiční průmyslové oblasti severních Čech, proslulé zpracováním kovů a skla. Na půdorysu tehdejšího podniku Bižuterie a.s. vznikla v roce 1993 Česká mincovna v Jablonci nad Nisou. Z právního hlediska je třeba zdůraznit často mylně interpretovaný fakt: Česká mincovna není státní podnik a není součástí České národní banky. Je to privátní komerční subjekt, který je však na základě vyhraných státních tendrů dodnes jediným subjektem v zemi oprávněným razit veškeré státní oběživo. Právo na peníze, moderní ústavní ekvivalent středověkého mincovního regálu, drží výlučně ČNB; Jablonec je zhotovitelem. Všechny kovové mince od 1 Kč do 50 Kč nesou značku mincovny ČM vyraženou vedle data ražby.

Kromě oběžných mincí zajišťuje Česká mincovna pro ČNB program stříbrných a zlatých pamětních mincí v nominálech od 200 Kč do 10 000 Kč, včetně náročné varianty Proof se zrcadlovým leskem pozadí a matovaným reliéfem. Vedle státních zakázek rozvíjí vlastní obchodní linku: oživila slávu první republiky moderními ročníkovými emisemi svatováclavských dukátů a pro investiční trh zavedla ražbu Český lev. Protože vydání investiční mince (na rozdíl od medaile, ze které se odvádí DPH) vyžaduje suverénního státního emitenta a nominální hodnotu, emituje Jablonec tyto produkty pod licencí státu Niue: na líci portrét britského panovníka (dnes Karla III.), nominál v novozélandských dolarech. Právně jde o zákonné platidlo cizího státu vyráběné českým průmyslem pro evropské investory.

Největším dosavadním úspěchem byl rok 2019. Ke 100. výročí československé měny zadala ČNB výrobu mince z čistého zlata o váze 130 kilogramů (přes 4 000 trojských uncí) s nominální hodnotou 100 000 000 Kč: zlatá mince s nejvyšší nominální hodnotou v Evropě a druhá největší na světě. Autorem návrhu je akademický sochař Vladimír Oppl, autor obou stran oběžné dvacetikoruny a Řádu T. G. Masaryka. Odlití bezchybného leštěného polotovaru a vylisování reliéfu na plochu širokou přes půl metru vyžadovalo nové technologické postupy a specializované lisy.

Na mincích a medailích

• Oběžné mince ČR 1993–dosud se značkou ČM; první ročníky 1993–1994 jsou pro sběratele startem moderní řady.
• Pamětní mince ČNB v nominálech od 200 Kč do 10 000 Kč, v provedení běžném i Proof.
• Vlastní program mincovny: svatováclavské dukáty, Český lev (Niue), medailérské cykly.

Co sbírat

• Oběžné mince prvních ročníků (1993–1994) s značkou ČM jako dostupný základ sbírky moderní české ražby.
• Pamětní ražby ČNB v Proof kvalitě, kde Jablonec ukazuje technologickou úroveň: zrcadlové pozadí, matovaný reliéf.
• Svatováclavské dukáty nové řady a dukát Svatý Václav 2024 navazující na prvorepublikovou tradici.
• Medaile Vladimíra Oppla (Karel IV., Svatý Václav, Přemysl Otakar I.), autora dvacetikoruny i 130kg mince.