Jáchymovská mincovna: horská osada, která pojmenovala dolar

Krátká odpověď

Jáchymovská mincovna existovala jen asi 150 let (1519/1520–1671), ale dala jméno nejpoužívanější měně světa. Šlikové tu z krušnohorského stříbra razili téměř třicetigramové mince, Joachimsthalery, z nichž vznikl tolar a později dolar. Roku 1528 Ferdinand I. Habsburský Šlikům právo ražby odebral a mincovnu převzala královská správa; po třicetileté válce a vyčerpání ložiska byla roku 1671 zavřena.

Příběh

Pokud Kutná Hora byla páteří staršího českého hospodářství, Jáchymov se stal kolébkou moderní světové ekonomiky. V roce 1516 byla v odlehlých Krušných horách na panství bohatého a vlivného rodu Šliků objevena enormně mocná povrchová ložiska stříbra. Na místě nepatrné osady Konradsgrün vyrostlo v průběhu necelé dekády renesanční velkoměsto Sankt Joachimsthal, které populací, bohatstvím i kulturním ruchem brzy konkurovalo Praze.

Bratři Šlikové si uvědomili, že z obrovského množství čerstvě vytěženého stříbra nelze efektivně razit jen drobné pražské groše. Renesanční dálkový obchod, přesuny armád a potřeba uložit velký kapitál si vyžádaly masivní těžkou stříbrnou minci. S odvoláním na předchozí formální souhlas českého krále Ludvíka Jagellonského si Šlikové přisvojili starý mincovní regál a kolem let 1519–1520 začali v nově vybudované mincovně masově razit stříbrné mince o hmotnosti téměř 30 gramů. Hrabě Štěpán Šlik získal 9. ledna 1520 od stavovského zemského sněmu svolení k ražbě vlastních hrubých stříbrných mincí; neformální pokusné ražby mohly proběhnout už koncem roku 1519.

Mince s mimořádně jemnou renesanční rytinou saského mistra řezače želez Hieronyma Magdeburgera z Annabergu rychle získaly podle místa původu zkrácený název Joachimsthaler. Na jedné straně nesly postavu svatého Jáchyma, na druhé českého lva spojeného se šlikovským znakem. Primárně šlo o exportní obchodní minci pro trhy v Lipsku a Norimberku, prostředek finančního clearingu, ne platidlo pro havíře.

Jazykovým zkracováním v hantýrce mezinárodních obchodníků vznikl z Joachimsthaleru v německých zemích Thaler, základ slova tolar. Obchodní lodě přenesly slovo do Nizozemska, kde se změnilo na Daalder či Daler, a od nizozemských a anglických osadníků v Severní Americe byl už jen krůček ke slovu Dollar.

Mocenský a finanční vzestup Šliků byl trnem v oku centralisticky smýšlejícímu Ferdinandu I. Habsburskému. V roce 1528 proti Šlikům zasáhl, odebral jim exkluzivní právo ražby a uplatnil neomezený královský mincovní regál. Mincovna přešla pod erární správu; Šlikové si jako majitelé dolů vyjednali podíl ze zisku z odevzdaného kovu, ale jejich nezávislá monetární éra skončila. Ražba tolarů i drobných nominálů pokračovala, ovšem s císařovými portréty, státními znaky a habsburskou symbolikou.

Krušnohorské provozy zažívaly cyklické vrcholy a pády. S nástupem třicetileté války a masovým odchodem protestantských horníků a odborníků těžba prudce upadala. Po úplném vyčerpání dostupného ložiska byla mincovna v roce 1671 definitivně uzavřena.

Na mincích a medailích

Být mincmistrem v Jáchymově znamenalo spravovat jedny z největších finančních toků renesanční Evropy. Znalost značek pomáhá datovat mince s přesností na měsíce.

Mincmistr	Období	Typický nominál	Značka	Kontext
Ulrich Gebhart	od 1528	tolary, Nové groše	stylizovaná litera Ḉ (často s křížkem)	převzetí mincovny Ferdinandem I.; podílel se na přechodových „nových groších“
Wolfgang Roll	1543–1544	pražské groše	měsíc s lidskou tváří	úřadoval jen něco přes půl roku, proto jsou jeho mince bájné rarity
Centurio Lengenfelder	1606–1621	tolary, drobné mince	variace štítků	stabilita provozu na konci vlády Rudolfa II., za Matyáše a před stavovským povstáním

Co sbírat

• 1½ tolar a 2 tolar Šliků (1526, Ulrich Gebhart). Tlusté reprezentační násobky vážící přes 56 gramů, klenoty krušnohorské rytecké školy Hieronyma Magdeburgera; nikdy nebyly určeny pro tržiště, sloužily jako uchovatelé hodnoty a diplomatické dary. V aukční síni Künker se dvoutolar z roku 1526 z vyvolávací ceny 10 000 EUR vyšplhal na téměř 69 000 EUR (přes 1,6 milionu Kč), jedenapůltolar na 12 500 EUR.
• „Nové groše“ Ferdinanda I. (1528). Ražené 1527–1529 jako most mezi pražským grošem a tolarovým systémem, s opisem GROSSVS NOVVS REGNI BOHEMIAE. Kus z roku 1528 se značkou Ulricha Gebharta a letopočtem v arabských i římských číslicích patří k vzácnostem: Macho & Chlapovič 213 402 Kč, na aukci AUREA 192 000 Kč.
• Pražský groš mincmistra Wolfganga Rolla (1543). Nenápadná stříbrná mince se značkou měsíce s tváří, mezi znalci „svatý grál“ grošového období; na trhu nejvýš jednou za dekádu. V roce 2020 vydražena za 195 084 Kč.
• Jáchymovské tolary Ferdinanda I. a jeho nástupců s habsburskou symbolikou jsou dostupnějším vstupem do tématu než šlikovské originály, které byly v Německu hromadně taveny.